Dětská lež-drobný poklesek nebo zlo? (2.díl)

Co dělat, aby vám děti nelhaly

Fabulacím předejdete tak, že vy sami nebudete lhát. Když u dveří zvoní sousedka, děláte, že nejste doma nebo se necháváte zapřít? V den rodičovských schůzek hledáte výmluvy, protože zrovna jako na potvoru máte mnoho práce?

Je lepší říct jak to skutečně je. „Dnes jsem hodně unavená a musím neodkladně dokončit nějakou práci. Na schůzky nemám náladu, měl jsem špatný den.“

,,Milosrdná“ rodičovská lež

Osmiletá Evička se ptá: ,,Mami, proč táta nechodí do práce, má dovolenou?

,,Tatínek je nemocný, Evi, bolí ho břicho“ mlží maminka.

Když tatínka vyhodí z práce, řekněte dětem, jak se věci mají. Děti samy brzy poznají, že je doma něco jinak. Milosrdné lži mají krátké nohy a vedou do slepé uličky. Ani z dlouhodobého hlediska nejsou dobré, protože dítě si řekne, když lžete vy, můžu i já.

Jak naložit se lží

,,Tati, napíšeš mi omluvenku do školy? Nestihla jsem včera napsat referát“ žadoní dvanáctiletá Sofie, která se chce vyhnout pětce ze zeměpisu.

 Otec se ptá: ,,A co mám paní učitelce napsat?“

,,No, napiš tam,  že jsem měla večer horečku a bolela mě hlava.“

Otec velmi dobře ví, že dcera byla celé odpoledne venku a večer strávila u televize, proto se nenechá zmanipulovat. Začne svého potomka volat k odpovědnosti a do žákovské knížky napíše :

,,Vážená paní učitelko, má dcera Sofie včera nevypracovala úkol ze zeměpisu, protože se celý večer dívala na televizi. Vyvoďte z toho důsledky dle vlastního uvážení.“

Lež plodí další lež a komplikuje nám život. Při každé příležitosti dětem dejte najevo, že lhát se nevyplácí. Podporujte děti, aby nelhaly, buďte jim dobrým příkladem.

Malý velký poklad

Pětiletý Matěj jel se svou sestrou na víkendovou návštěvu k dědovi. V obýváku objevil poklad v podobě pětilitrové sklenice plné kovových padesátikorun, které děda sbíral. Moc se mu líbily, tak si ze sklenice nějaké tajně vzal. Když vše prasklo, hodil krádež na  starší sestru. Ta se bránila, ale trestu neunikla. Za pár dní se peníze našly v tajné skrýši- Matějově posteli, kam je schoval.

To, že dítě podvádělo a lhalo, nesmí zůstat bez odezvy. Vyvoďte ze lži důsledky a dobře je vysvětlete. Nepřehlížejte ani malé lži. Zdůrazňujte, že pravda je lepší, než lež.

Děti dělají občas hlouposti, ale mohou se z nich poučit. Vhodná chvíle pro ponaučení nastává tehdy, když za vámi dítě přijde s běžnou věcí.

,, Můžu si jít hrát k Honzovi?“ ptá se šestiletý Martin.

,,Ne“ odpoví klidně  maminka.

,,A proč nemůžu?“

,,Já nemám jistotu, že budeš tam, kde říkáš. Vzpomeň si, jak to bylo naposledy? Říkal jsi, že půjdeš k Honzíkovi, ale šel jinam.“

Pokud tento postup několikrát zopakujete, dítě si zapamatuje, že lhát se mu nevyplatí.

Káznění a usměrňování dětí, spojené s vyvozováním důsledků, není trestáním. Je projevem toho, že vám není jedno, co z vašich dětí jednou vyroste. I přes chyby, které udělaly, by ale měly vědět, že je máte stále rádi.