Co dělat, když to v nové školce skřípe – i po několika týdnech?

,,Všichni mi říkali: Počkej, po pár dnech si Bertík ve školce zvykne, ani nebude chtít jít domů. Dva týdny za námi a my chodíme pořád s brekem. Ráno se přetahujeme mezi dveřmi, a mně je z toho pak celý den v práci zle.“ zoufá si maminka 3 letého chlapce.

Zažíváte s dítětem podobné chvilky i vy? Než uděláte radikální krok, dáte výpověď v práci a dítě ze školky odhlásíte, zkuste si jen tak sama pro sebe odpovědět na 3 otázky a pak si přečíst pár řádků.

Jsem skutečně připravená svěřovat své dítě do péče cizímu člověku?

Zvládám já sama celodenní odloučení od svého dítěte?

Chci, aby mé dítě opravdu chodilo do školky?

Jsou-li vaše odpovědi na otázky kladné, zkuste se teď na příčiny dětského pláče podívat z jeho pohledu. Promluvte si s paní učitelkou ve školce, ptejte se i svého dítěte, je totiž možné, že :

  1. Je unavené a vyčerpané

Doteď bylo vaše dítě zvyklé na domácí režim. Brzké vstávání, hromada aktivit, dlouhý pobyt venku, zvykání na novinky, to vše může být vyčerpávající. Řešením je, dočasně zkrátit docházku na půldenní, vyzvedávat dítě po obědě nebo nastavit zářijovou docházku na režim 3x týdně s postupným prodlužováním.

  1. Bojí se, že se pro něj do školky nevrátíte

Když dítěti každý večer před spaním vysvětlíte, co na něj zítra ve školce bude čekat,   kdy ho vyzvednete a popíšete krátký plán na odpoledne, bude klidnější. Krok za krokem bude získávat jistotu a vyšší sebevědomí.

  1. Nechce ve školce spinkat

Jestli je to jen trochu možné, zvykejte dítě na školkové spinkání postupně, v pomalejším rytmu. První týden vyzvedávání po obědě, druhý 2x po spinkání a 3x po ,,o“ atd. Pomocníkem při zvykání na odpolední relax mohou být: fungl nový polštářek, malá knížka nebo neodolatelně krásné pyžamko. Nevěřili byste, jako radost v očích dítěte vykouzlí věta ,,Dnes pro tebe přijdu odpoledne hned po svačince“:-) 

  1. Dítě ve školce odmítá jíst

Důvodem může být mnoho neznámých- například jídlo, které dítě doposud nevidělo, (neochutnalo), hluk v jídelně, zažité rituály z domova. Určitý náskok získáte, když si včas pročtete jídelníčky školky. Zjistíte tak, co ve školní jídelně vaří, a s předstihem můžete některá jídla zařadit do domácího jídelníčku. Pokud jste tuto možnost prošvihli, promluvte si s paní učitelkou nebo kuchařkou, řešení se vždy najde. Někdy stačí málo….na ty těstoviny prostě omáčku nedávat, nalít ji vedle nichJ

  1. Dítě se stydí chodit s ostatními dětmi na WC, počůrává se

Ochotná a pozorná paní učitelka umí zařídit, aby vaše dítě mohlo jít na toaletu samostatně, stačí se s ní jen domluvit. Tady opět platí- postupná adaptace.

  1. Dítě si ,,nesedlo“ s paní učitelkou

V každé třídě MŠ jsou vždy dvě paní učitelky. Možná, že ta druhá je milejší, dokáže vaše dítě lépe zaujmout, motivovat, je s ní legrace- a pracovat s dětmi ji baví. Zjistěte, jak se jmenuje, nakreslete ji doma obrázek. Mluvte s ní (bez dítěte) o tom, co by mohlo být příčinou odmítavého postoje dítěte vůči kolegyni. Křičí? Neoslovuje dítě zdrobnělinou jeho jména?

  1. Přehlédli jste nějakou zdánlivou drobnost

Z pohledu dospělého to může být prkotina, ale pro dítě- trauma. Dítěti se možná nelíbí jeho ,,školková“ značka (chtělo autíčko, pejska), nechce sedět u stolečku se zlobivým klukem, co mu sahá do talíře, ubrečenou holčičkou, co křičí. I to může být důvodem srdceryvného dětského pláče a bojkotu. Ptejte se ho, po příchodu domů, jaký mělo den, s kým si hrálo, jak se jmenují jeho kamarádi u stolečku, co mu dnes ve školce chutnalo, s kým šel za ruku na vycházce.

Zjistit pravou příčinu dětských stesků je mnohdy doslova detektivní práce. Ale ruku na srdce, jak dlouho nám dospělým trvá, než si zvykneme v novém zaměstnání? Buďte trpěliví. Držím vám palce.

A kdybyste si nevěděli rady, zavolejte mi!